Článek o historii vzniku a vývoji belly boatů a o výhodách a nevýhodách jednotlivých typů.
Belly boat neboli belík je dnes již standardní pomůckou při jezerním muškaření. Nebudu rozebírat důvod, proč někteří muškaři usedají do těchto ďábelských plavidel - ten je každému jasný. Já osobně jsem první muškaře na belíku viděl v roce 2002 na Tatrovicích. Když jsem pak sledoval na Discovery v rybářském seriálu Paula Younga v jednom díle rybolov z nafukovacího křesla, měl jsem jasno - tuhle věc musím mít a bude ze mne rybář s ploutvemi.
Ano, belík poháníte vlastním pohonem, za pomoci ploutví na nohách. Belík jsem zakoupil na konci roku 2003, takže jsem z něj letos chytal druhou sezónu, a mohu zodpovědně říci, že je v akci čím dál častěji. V další části článku se budu věnovat historii vzniku a vývoji belíku a napíšu i něco o výhodách a nevýhodách jednotlivých typů.
Vznik belíku je spojen s jednoduchým použitím automobilové duše ve spojení s popruhy do kříže ve stylu dětských kruhů. Tento jednoduchý systém byl dopracován v první generaci belíků, kdy byla automobilová duše potažena látkou už i s několika kapsami na vrchním obvodu. Jako připomínka vzniku zbyl kovový ventilek, což je problém jak kvůli pomalému nafukování, tak i vyfukování. Tento velmi jednoduchý a levný belík má ovšem spoustu nevýhod.
Největší nevýhodou je zadek permanentně ve vodě, horší ovladatelnost a to, že nemáte volné místo pod rukama. Dalším problémem je bezpečnost, pouze jedna duše při defektu znamená velké nesnáze. Dalším problémem je nástup a výstup, není to žádná sranda vylézat z něj jen tak, natož s ploutvemi na nohách. Výhodou tohoto typu je cena a dobrá dostupnost náhradní duše.
Druhá generace belíků je ve znamení písmene U. U boaty ovšem nejsou žádné ponorky. Mnoho renomovaných firem pod svou značkou prodává prakticky totožné výrobky. Na našich vodách je tento typ asi nejrozšířenější. Dvoukomorový belík se vyznačuje lepší pasivní bezpečností, dobrou ovladatelností, solidní skladností a po menší úpravě i dobrým pohodlím. U tohoto typu belíku je nevýhodou bohužel to, že rybář také sedí ve vodě. Ovšem řešení tohoto problému je velmi jednoduché - do sedačky si mnozí vkládají nafukovací polštáře, dětské kruhy či polystyrenové podložky. Nespornou výhodou tohoto typu je pohodlný posez s dobrou ochranou před větrem, dostatek velkých úložných kapes, solidní ovladatelnost. V současné době jsou již dobře dostupné i náhradní duše za celkem rozumnou cenu. Počítejte, že životnost jedné duše je tak tři sezóny. Pro mnohé není druhá menší duše dostatečnou zárukou pro bezpečnost, ale opravdu k doplavání ke břehu stačí - což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti.
Třetí generace belíků jsou tzv. pontony, ale já jim říkám spíše katamarány. Problém s mokrým zadkem je vyřešen, sedí se dostatečně nad vodou. Boat vypadá na vodě velmi pěkně, je dobře ovladatelný a pohodlný. Trochu nevýhodné je, že rybář je více na větru a belík není pro větší šířku tak skladný. Pro větší pohodlí je ale nutno také více zaplatit. Počítám také, že bude problém u některých druhů s náhradní duší, ale jinak je to určitě cesta správným směrem.
Výrobci belly boatů doporučují jako výbavu plovací vestu a rybaření nejméně ve dvou osobách. Zcela nedoporučují lov na tekoucích vodách. Již jsem četl o několika borcích lovících na Labi. Já osobně doporučuji si belíka rozhodně vyzkoušet a poznat tu svobodu lovu s možností dostat se na ryby ze břehu nedosažitelné.
Na belíku je dobré používat muškařské pruty s délkou okolo 10 stop. Oblečení nepodceňujte, musí být dostatečně kvalitní jak při lovu v létě, kdy se můžete během chvíle koupat ve vlastním potu, tak hlavně na začátku a na konci sezóny. V tu dobu využijete oblečení dostatečně teplé - zdravotní problémy jistě nejsou stěžejní metou tohoto stylu rybaření.
