Když moje dcera Kateřina vyhrála na plaveckých závodech v Karlových Varech týdenní poukaz do hotelu Thermal, ještě jsem netušil, že tam za měsíc pojedeme s manželkou na svoji první poznávací výpravu po českých muškařských revírech. Je druhá polovina května 2007 a my odjíždíme z rozpáleného Nového města nad Metují do stejně horkých Karlových Varů. Trochu mě děsí představa, co v takových vedrech mohu ulovit, ale program máme nabitý a v případě totálního nezájmu ryb se zde nachází krásný venkovní bazén přímo u hotelu Thermal.

To, že jsme nevyužili celotýdenní pobyt a jeli jen na 4 dny, se později ukázalo jako velká chyba. Karlovarsko je totiž jedním slovem MALEBNÉ a muškařině zaslíbené. Když jsem začal plánovat tuto cestu, velmi mi pomohly internetové stránky www.muskareni.cz. Zde jsem se dozvěděl, že mám k dispozici 3 řeky, které bych rád prověřil se svým muškařským prutem. Je to Teplá, Rolava a Svatava. Veškeré informace jsem si vytisknul a manželka ještě do mého itineráře zanesla několik historických památek, které si chtěla prohlédnout. O nabitý program jsem měl tedy postaráno, protože na seznamu byl Bečov nad Teplou, Loket, Kynžvart a klášter v Teplé.

Ale nyní již k prvnímu dni, který zabrala únavná cesta přes Prahu a dále do KV. Ještě před KV jsme se zastavili u řeky Teplé, která se proplétala golfovým hřištěm a byla zakalená nějakou místní bouřkou. Přiznám se, že jsem ani neměl chuť zde chytat, brodit řekou mezi golfisty a čekat, kdy dostanu ránu tím bílým nesmyslem. Raději jsme se ubytovali a zajeli se podívat na Rolavu do Staré Role, což je vlastně předměstí Karlových Varů. Řeka je zde uzavřená ve staré zástavbě a první dojem nebyl nejlepší. Popojeli jsme tedy přibližně 10 km proti vodě do Nové Role a tady se mi to už opravdu začalo líbit. Krásná krajina Podkrušnohoří mne doslova očarovala. Jiskřivá hladina Rolavy se proplétala mezi zahrádkami a mizela kdesi mezi zelenými pastvinami. To byla nádhera!

Druhý den po snídani odjíždím do Nové Role, do míst, která jsem si den před tím vyhlédl. Hned ráno je skoro 20 stupňů, a tak jdu co nejvíce nalehko. Vybírám kratšího dvojkového Thomase, návazec o průměru 0,10 mm a dvě mikronymfy. Scházím po proudu asi 1,5 km a někde uprostřed pastvin vstupuji opatrně do úzkého koryta Rolavy. Přestože chytám klasickou českou nymfu, není jednoduché občas nezavadit o sklánějící se větve. Ryby berou doslova na hod. Tak takhle nějak si představuji muškařské nebe!

Lipani a potočáci nejsou velcí, ale je jich dost a na jemném nářadí je radost je zdolávat. Těsně u břehu berou spíše potočáci, v proudech pak lipani. Chytám jen se dvěma muškami, kdy těžší mám jako první přívěsnou, a lehčí pak jako koncovou. V mělké vodě obě mušky „pracují“ v přibližně stejné hloubce a o to mi šlo. Úspěšný byl hlavně jig s měděnou hlavičkou (Knápek) o průměru 2,8 mm s oranžovohnědým tělíčkem nadabovaným ze zajíce.

Koncovou mušku občas převazuji a snažím se, aby byla co nejlehčí. Dobrou volbou se ukázal klasický český „bobeš“ v zelené barvě s oranžovým srdíčkem. Pomalu postupuji proti proudu, procházím kolonií zahrádkářů a protože je již pořádné vedro, u silničního mostu vystupuji z řeky a nechávám oschnout zapocené goretexové kalhoty. S manželkou se scházíme u bazénu a několik hodin relaxujeme. Odpoledne si prohlédneme zámek v Bečově nad Teplou a zde také zjišťuji, že Teplou ze svých plánů na této výpravě vypustím.

Další den ráno parkuji auto kousek od silničního mostu ve Staré Roli. Hned vedle železničního mostu se převlékám a scházím nějakých 200 metrů po proudu do Rolavy. Ta je tady hlubší a občas vytváří i zajímavé tůňky. Beru si trojkového Thomase Paradigm (PA 903), návazec dělám z fluorocarbonu o průměru 0,12 mm a opět chytám na kombinaci jiga a koncové lehčí mušky. Tady se snažím spíše lovit dlouhou nymfou proti vodě, abych dostal mušky co nejvíce ke dnu. Je to celkem náročná technika, protože musím stále „ručkovat“ a mít mušky pod kontrolou. Výsledky se ihned dostavují v podobě lipanů a potočáků. Dva bojovní duháci kolem 30 cm mi zvyšují hladinu adrenalinu v krvi, ale není to nic proti tomu, když zaseknu a postupně „zdolám“ část dětského kočárku. Bohužel lidi občas do řeky nahází věci, které nepotřebují. Je zajímavé, že ryby právě podobná místa rádi vyhledávají! Po hodině musím lov ukončit, protože se najednou Rolava zakalila – asi někde zvedli stavidla.

Odpoledne mě čeká další z výletů (tentokrát Loket) a večer skutečně parádní suché chytání v Nové Roli. Další den je kopií předchozího, a tak je tady poslední, který věnuji Svatavě. Podrobnosti o řece si opět můžete přečíst na Muškaření On-line, a tak vás s tím nebudu zatěžovat. S manželkou, která měla tentokrát funkci fotografa, jsme projeli Sokolovem a v městečku Oloví jsem poprvé zastavil, abych si prohlédl Svatavu. Ta zde protéká zástavbou, a tak opět nasedáme do auta a popojíždíme zhruba 5 km proti vodě, kde u silničního a železničního mostu parkujeme. Řeka se vine neskutečně krásnou přírodou, a kdyby občas neprojela po trati místní lokálka, připadal bych si jako v divočině. Ryby jsou zde o něco menší a je jich méně než na Rolavě, ale prostředí vše vynahradí. Tak pohodový den jsem už dlouho nezažil. Pobyt ale končí a my litujeme, že jsme nevyužili celý týden.

Na úplný závěr musím říct, že všechny ulovené ryby dál vesele plavou v řekách a určitě jim neublížily ani bezprotihrotové háčky, které několik posledních roků používám. Také jsem se s manželkou dohodl, že podobné „muškařské výpravy za poznáním“ budeme každoročně opakovat, abychom lépe poznali řeky, na kterých jsem nikdy nechytal.