Diskusí okolo reprezentace bylo na stránkách časopisu Muškaření více než dost. Na jedné straně kritika, že muškařská veřejnost reprezentaci financuje a nic z toho nemá. Na straně druhé trefná obhajoba, že reprezentace může dát české veřejnosti právě to, co po ni budou čeští muškaři vyžadovat. Pojďme se ale podívat na to, o čem se zatím mnoho nepsalo a co možná nestranného pozorovatele bude zajímat více. To, jak česká muškařská reprezentace funguje, jaké akce se pro závodníky konají, jaká jsou pravidla pro nominaci na mistrovství světa nebo jak vypadá financování naší reprezentace.

Podíváme-li se na výsledkovou statistiku mistrovství světa v lovu na umělou mušku, můžeme s trochou nadsázky výsledky českých muškařů přirovnat k úspěchům českých hokejistů, desetibojařů nebo tenistů. Dva mistrovské tituly v jednotlivcích a čtyři první místa v hodnocení družstev během posledních 20 let hovoří sama za sebe. Vždyť i mistři muškařského oboru, Angličané, mají za stejné období "pouze" 8 zlatých medailí. V letech 90. jsme dokonce zdaleka nejúspěšnějším týmem vůbec! Také pojem česká nymfa se do muškařské hantýrky dostal především díky výkonům našich reprezentantů na mezinárodním poli. Připočteme-li ještě úspěšnou organizaci XIV. mistrovství světa v Českém Krumlově v roce 1996, domnívám se, že můžeme být právem hrdi na všechny, kteří se na všech českých úspěších podíleli.

Organizace muškařské reprezentace je relativně jednoduchá. Všechny aktivity jsou zaštítěny muškařským odborem při radě ČRS. Celý reprezentační "A" team tvoří 6 závodníků (včetně jednoho náhradníka), trenér (a případně jeho asistent) a vedoucí družstva. Vedoucí družstva je zodpovědný za "strategická" rozhodnutí jako např. výběr závodů, ubytování, pronájem aut, zajištění stravování atd. Při samotných závodech hraje nezastupitelnou roli, neboť je přítomen všem zákulisním jednáním během závodů (toto zahrnuje například zjišťování všemožných informací od ostatních družstev, protesty atd.). Trenérova role je především v oblasti taktiky. Na něm záleží, jakým způsobem lovu se bude chytat, jaká se použijí šňůry, vlasce, ale i samotné mušky. V současné době funkci vedoucího družstva zastává RNDr. Karel Křivanec, předseda muškařského odboru ČRS a místopředseda ČRS se zodpovědností za mezinárodní a sportovní činnost. Trenérem reprezentace je ing. Jiří Klíma, bývalý reprezentant a současný podnikatel s rybářskými potřebami. Jeho asistentem je Milan Janus, čtyřnásobný člen družstva mistrů světa a třikrát čtvrtý v soutěži jednotlivců. Na posledních mistrovství světa zastával náhradník družstva i funkci asistenta trenéra.

Mluvíme-li o sportovním muškaření, je nutné se blíže podívat na to, jaké typy závodů se v České republice konají. Závody v lovu na umělou mušku můžeme rozdělit do tří skupin. Tu první tvoří závody výběrové, kterých se může účastnit pouze registrovaný závodník a u kterých je počet závodníků přesně stanoven pořadatelem závodu. Mezi závody výběrové se řadí například ligové soutěže, mistrovství ČR, kvalifikační a výběrové závody pro výběr reprezentantů nebo mezinárodní závody. Druhou skupinou jsou závody nevýběrové (např. Pražská muška, Poslední pohár nebo Západočeský pohár juniorů), kde není počet účastníků výkonnostně omezen. Do této skupiny se řadí pohárové nebo náborové závody pořádané za účelem náboru nových závodníků. Poslední skupinou jsou veřejné závody. Jedná se o tradiční klání, konající se podle místních pravidel. Typickým představitelem tohoto typu závodu je dnes velmi populární Poličská muška.

Po skončení každé závodní sezóny je sestaven výkonnostní žebříček podle předem schválené metodiky. Do žebříčku se závodníkovi počítá 5 nejlepších výsledků dosažených v jednom roce ve výběrových soutěžích. Umístění v každém výběrovém závodu je bodově ohodnoceno. Například za první místo v Mistrovství ČR může závodník získat 35 bodů a za každé další pořadí o jeden bod méně. Podle umístění v žebříčků se závodníci řadí do výkonnostních tříd. Mistrovská třída je pro závodníky od 1. do 15. místa, I. výkonnostní třída od 16. do 40. místa atd. Umístění prvních patnácti závodníků v žebříčku za rok 1999 ukazuje následující tabulka.

Od závodů v muškaření se nyní postupně přeneseme k muškařské reprezentaci. Jaká jsou vůbec kvalifikační kritéria pro reprezentanty? Zaprvé je nutné říci, že kvalifikační boj o účast na mistrovství světa probíhá vždy rok před konáním mistrovství. To znamená, že kvalifikace pro světový šampionát ve Walesu v roce 2001 bude uzavřena v červnu tohoto roku. Samotná kvalifikace probíhá v několika krocích. Prvním krokem jsou širší nominační závody. Těchto tříkolových závodů se zúčastňují: závodníci, kteří se při užších nominačních závodech (viz dále) v loňském roce umístili na 7.-12. místě dva nejlepší závodníci z jednotlivých územních svazů (dle kvalifikace nebo krajského žebříčku) závodníci užšího výběru ČR, kteří nemohli z vážných důvodů startovat v užším výběru v tomto roce závodníci, kteří se umístili v I. lize v předchozím roce na 1.-3. místě. V případě, že se zde umístí členové užšího výběru ČR, postupují další závodníci, až do obsazení 3 postupových míst Závodníci, kteří se v širších nominačních závodech umístí na 1.-6. místě, mají zajištěnou účast v užších nominačních závodech v příštím roce. Užší nominační závody probíhají za účasti nejlepších 12 závodníků. První polovinu závodníků tvoří prvních šest muškařů z užších nominačních závodů z předchozího roku a ostatních 6 závodníků je postupující šestice z loňských širších nominačních závodů.

Užší nominační závody se zpravidla skládají z 5 závodních kol. První šestice nejlepších tvoří užší reprezentační družstvo na následující rok. Ovšem ani zařazení do užšího reprezentačního družstva není podmínkou pro účast na MS v muškaření. Do nominace pro MS jsou zařazeni pouze první tři reprezentanti z užšího výběru podle umístění v předchozím roce. Zbývající dva závodníci a případně náhradník jsou jmenováni ze zbylých závodníků užšího výběru a z výběru širšího. Za tuto nominaci zodpovídá trenér reprezentace. Tento systém má svoji logiku. Jestliže například při kvalifikačním závodě neuspěje závodník, který má dlouhodobě vysokou výkonnost (což je při konfrontaci pouhých 12 závodníků možné), není pro něj nominace na MS ztracená. Ovšem ani šestice, která se do nominace na MS nevejde, nepřijde úplně zkrátka, neboť má tu čest reprezentovat Českou republiku na muškařském mistrovství Evropy. V současné době jsou členy užšího reprezentačního výběru, který se připravuje na letošní MS světa ve Anglii, následující reprezentanti: Tomáš Starýchfojtů, Olda Dvořák, Pavel Macháň, Honza Pecina, Jaroslav Bartoň a náhradníkem je Vladimír Šedivý. Trénink reprezentantů probíhá převážně individuálně a především na domácích vodách. Společné akce pro přípravu jsou limitovány především finančními možnostmi a snaha je zatrénovat si především na vodě, která má co možná nejpodobnější charakter jako ta, na které se bude pořádat mistrovství světa. V loňském roce se například uskutečnila dvě soustředění v Anglii jako příprava na letošní MS, neboť u nás není možné trénovat chytání z lodě na adekvátní vodě.

Samotné závodění se řídí speciálními pravidly, které jsou detailně popsány v tzv. Soutěžním a závodním řádu. Známou specialitou mezinárodních i domácích kvalifikačních závodů je chytání na háčky bez protihrotu, jinou je zákaz používání potápivých návazců, nebo jakékoliv zátěže nebo nadnášecích prvků mimo tělíčko umělé mušky. Předepsána je i minimální vzdálenost mezi jednotlivými muškami (min 50 cm) a nástrahou nesmí být oblíbené mušky typu Gold head nebo Jigg. Naprostá většina našich předních závodníků dodržuje tato pravidla i při trénincích, aby si neosvojili "špatné" návyky pro závodění. Při samotném závodě jsou rozhodující především 3 faktory: rybářské umění, znalost místních poměrů a štěstí. Není žádným tajemstvím, že naši reprezentanti se cítí mnohem lépe na tekoucí vodě, i když i na stojatých vodách dosáhla reprezentace několika cenných úspěchů (např. vítězství V. Misara v Grand slamu). Ostrované jsou zase experti v jezerním muškaření. Důležitost znalosti místních poměrů zná asi každý muškař z vlastních zkušeností. Podíváme-li se i na přehled historických výsledků uplynulých MS, je vidět, že šampionát na domácí vodě je pro pořádající družstvo často velkou výhodou. A samozřejmě již zmíněné štěstí! To se projevuje především na závodech, při kterých se chytá málo ryb. Jedna "pokažená" ryba pak může znamenat i umístění o deset míst horší.

Často diskutovaným tématem je vztah reprezentantů k české muškařské veřejnosti. Ta je v kontaktu s reprezentací především díky publikační činnosti RNDr. Křivance, návštěvám reprezentantů v muškařských klubech nebo jejich účastí na muškařských seminářích. Je to málo či hodně? Osobně si myslím, že za současné situace je toto maximum. Možná namítnete, že v zahraničí je komunikace reprezentantů s veřejností mnohem intenzivnější. Například na muškařském veletrhu ve Francii byla přítomna kompletní sestava francouzské reprezentace, Angličané jsou zase známi širokou publikační činností. Kde je tedy jádro problému? Podle mého názoru je míra komunikace mezi reprezentací a muškařskou veřejností především dána stupněm komercializace muškařského sportu. Existence silných podnikatelských subjektů v oboru, rozvoj soukromých revírů a ochota obou stran (podnikatelů a reprezentace) najít společnou řeč - to jsou nutné předpoklady pro rozvoj spolupráce reprezentace a domácí podnikatelské sféry. Domnívám se, že právě rozvoj takovéto spolupráce by zcela jistě motivoval obě strany k větší aktivitě na poli publikačním a v komunikaci obecně. Z tohoto vztahu by potom profitovala i třetí strana - česká muškařská veřejnost.

Cenným zdrojem zkušeností a nových informací jsou pro reprezentanty i kontakty a komunikace se zahraničními kolegy. Mohlo by se zdát, že nejtěsnější vztahy budou mít naši reprezentanti s kolegy z postkomunistického bloku - Slováky a Poláky. Opak je však pravdou. Vztahy s kolegy ze Západu jsou mnohem intenzivnější. Jedním z důvodů je to, že jak polský, tak slovenský styl muškaření je do značné míry podobný stylu českému a tudíž není tolik prostoru k předávání zkušeností. Navíc polští kolegové nemohou zapomenout na fakt, že pojem česká nymfa v muškařské hantýrce zcela zastínil nymfu polskou. Dobré vztahy existují s francouzskou reprezentací v čele s dvojnásobným mistrem světa Pascalem Cognardem, Angličany, Belgičany i Italy. Samozřejmě, že každý neprozradí úplně všechna svá tajemství, ale i tak jsou kontakty se zahraničím velmi cenné. Především díky nim se podařilo do Čech importovat nové techniky jako např. streamrování, nové vázací materiály, vzory mušek nebo i zcela nové způsoby lovu (muškaření na stojatých vodách).

Další velmi častou diskutovanou kapitolou je financování muškařské reprezentace Odkud se berou finanční prostředky a kam směřují? Jaký je rozpočet muškařské reprezentace? Věřím, že pro muškařskou veřejnost jsou tyto otázky velice důležité i citlivé, neboť kolem sebe dnes vidíme mnoho prapodivných finančních machinací, často se špatným koncem pro ty, kteří měli dobré úmysly. Tak například rozpočet pro sportovní a mezinárodní činnost pro rok 2000 se pohybuje ve výši 830 tisíc korun. Z této částky jde přibližně 170 000 korun na domácí soutěže a zbytek na účast reprezentantů na mistrovství světa a mezinárodních závodech. Práce dobrovolných funkcionářů není honorována. V současnosti je převážná část výdajů financována ze zdrojů ČRS a MRS (cca z 85%) a zbytek přichází do pokladny ze zdrojů Ministerstva školství a tělovýchovy (zdroje z výnosů Sazky). Podíl sponzorských darů na financování české reprezentace je v současnosti nulový.

A jaká jsou přání lidí okolo reprezentace do budoucna? Největším přáním je udržet výkonnost reprezentace minimálně na takové úrovni, na jaké je dnes, i do budoucna. Závodníků bude zřejmě vždy dostatek, ale je důležité, aby byl i dostatek nadšenců, kteří zajistí organizační stránku věci. Takových nadšenců, kteří berou muškařinu především jako nádherný koníček a nekoukají přitom pouze na svůj osobní prospěch. Jedním z dalších přání je, aby se na našem území vznikaly další revíry se stojatou vodou a rybí osádkou vhodnou pro muškaření (především nám chybí stojatá lokalita se pstruhem obecným), tak aby se naše muškařské dovednosti v rybolovu na stojatých vodách mohly rozvíjet rychlejším tempem. Posledním přáním je změnit vztah některých místních organizací ČRS k pořádání výběrových závodů, protože právě střídání v pořadatelství těchto soutěží by hodně pomohlo dalšímu rozvoji závodního muškaření.

Petru zdar.