Tatrovice

Vždy, když si otevřu nějaký rybářský časopis, první na co narazím je stesk rybářů. Buď lamentují nad vychytanými revíry, neúživnými toky či spílají vodákům. Nevím nakolik je tento postoj v té které situaci oprávněný, jedno je však jisté. Rybářský tlak roste a ulovit větší lososovitou rybu je stále těžší. Řeky nezvětšíme, masaře nevyhubíme a rybářský řád jak vidno se nikomu měnit nechce.

Otázkou je tedy co s tím? Jedna odpověď je hned po ruce. Zaměřme se více na pstruhové stojaté vody!

Minulý rok jsme na zahájení s kamarádem zkusili stojatou vodu Soběnov v jižních Čechách. Moc jsme sice neuspěli ve srovnání s plechaři, ale přesto mne „stojáky“ zaujaly. V průběhu sezóny jsem pak několik dalších stojatých vod navštívil a nikdy mne nezklamaly. Když jsem si ale pročítal soupis pstruhových celosvazových revírů, zjistil jsem, že na výběr moc není. I když musím na tomto místě vyjádřit uznání rybářům a hospodářům v jižních Čechách za ohromnou podporu jezernímu muškaření ať už se jedná o otevření nových revírů, nebo zarybňování např. Vyšebrodské vyrovnávačky, Květoňova či samotného Lipna.

Porovnáme-li množství mimopstruhových a pstruhových stojatých vod, je to asi dvacet ku jedné. Faktem je, že tento poměr je dán víceméně historickým vývojem, kdy kaprařina byla a je symbolem českého rybaření. Naproti tomu jezerní muškaření je u nás zatím popelkou, jež se rozvíjí až v posledních deseti letech. Nicméně budete se mnou souhlasit, že obliba např. Květoňova, Poličských jezer, Skaličky atd. je velká. Domnívám se, že jednou z možností jak tento stav změnit, je pokusit se upravit status některých doposud pro rybolov nepřístupných vodárenských nádrží. Variant, jak takto učinit, je určitě několik, ale dovedu si představit zařazení mezi pstruhové vody s individuálními úpravami rybářského řádu. Rovněž se nebráním i určité komerční formě, neboť i ta může mít své výhody. Jak známo kvalita a ochrana takovýchto revírů je podstatně vyšší než nekomerčních.

Samozřejmě, že tato pro někoho možná kacířská myšlenka najde dost odpůrců a její realizovatelnost může narazit na problémy s vlastnictvím, výkonem rybářského práva, dohledem, obhospodařováním, atd. Na druhou stranu je zde ale nutno vidět ohromný potenciál a myslím, že na tom mohou „vydělat“ všechny zúčastněné strany. Na internetové stránce přehrady, věnující se přehradám spíše z technologického a vodohospodářského hlediska, jsem nalezl početný seznam vodárenských děl. Nevím zda-li je kompletní, ale již pro názornost postačí. Je jich zde uvedeno kolem sto padesáti. Z toho asi třicet zařazeno mezi mimopstruhové revíry a asi tři mezi pstruhové - Tatrovice v severozápadních Čechách, Nekoř ve východních Čechách a Bedřichov v Jizerských horách, která je na pohled krásná, ale rybářsky méně zajímavá. Vyskytuje se zde jen siven, který je zde každoročně vysazován v počtu kolem 3000ks. Má sice nádherné zbarvení, ale dorůstá však nejvýše kolem 25cm. Tato přehrada je dostupná pouze pěšky. Proč ale nemít takových pstruhových přehrad více? Jsem si vědom, že již otázka, které přehrady by připadaly v úvahu, vyvolá polemiku. Extrémní názor bude i ten, že žádná, protože jsou vesměs používány jako zdroje pitné vody a tudíž jakýkoli kontakt s člověkem je nežádoucí. Rovněž na problém ochrany revíru nebude jednoduchá odpověď. Nejsem v této věci odborník a chci touto cestou iniciovat širší debatu na toto téma i prostřednictvím naší internetové stránky. Rovněž chci podpořit úsilí činovníků jihočeského územního svazu za otevření nádrže Římov na Malši pro rybářskou (muškařskou) veřejnost.

Na závěr bych chtěl ilustrovat na příkladu kolébky jezerního muškaření Anglie, že tato cesta je reálná. Muškaření na tamějších vodárenských nádržích patří k historii země jako ke Skotovi kostkovaná sukně. Hodně těchto nádrží patří vodárenským společnostem jako např. Anglian waters, co., které našli společnou řeč s rybářskými sdruženími, ať už na komerční bázi nebo jiné. A hlavně nevidí v muškařích jen úhlavního nepřítele, který jim chce zdevastovat jejich majetek. Věřte, že některé tyto nádrže slouží též jako zdroje pitné vody a běžným dopravním prostředkem je loď s benzínovým motorem.

Napište nám, co si o tom myslíte a jaké jsou Vaše návrhy. Můžete použít buď naši e-mailovou adresu [email protected] nebo prostřednictvím komentáře k článku.