Postřehy z nerybářské návštěvy pstruhového úseku říčky Litavky.
Říčku Litavku jsem navštívil po několika letech. Ne však s muškařským prutem, ale v rámci dětského výletu (dcerce jsou necelé dva roky a na rozdíl od manželky ještě nereptá, pokud nenápadně naplánuji pěší výlet podél nějakého zajímavého toku). Cílem sobotního bádání bylo prozkoumání stavu pstruhového revíru Litavka 2P.
Pokud vám jméno Litavka nic neříká, pak vězte, že se jedná o říčku pramenící na kraji Brdské vrchoviny nad Příbramí a ústící do Berounky v Berouně. Na celém toku jsou tři rybářské revíry – pstruhový Litavka 2P a mimopstruhové Litavka 2 a Litavka 1.
Začátek pstruhového revíru, který se nachází nedaleko soutoku Litavky a Obecnického potoka, jsem omylem přejel, takže první zastávkou se stala víska Trhové Dušníky a tok říčky od vesnice směrem po proudu. V Trhových Dušnících je tok regulovaný a přímo pod vesnicí na mne čekalo první nemilé překvapení. Voda v Litavce byla značně zpěněná a trochu zapáchala. Jednu z příčin jsem objevil asi metr od břehu a vy si ji můžete prohlédnout z přiložené fotodokumentace.
Na úseku pod Trhovými Dušníky jsem na rybu nenarazil. To sice neznamená, že tam ryby nejsou, ale vzhledem k tomu, že na dolnějších úsecích téměř všude vidíte malé tlouště, tak se domnívám, že v horním úseku revíru to s rybami nebude nijak valné. O co větší mizérie rybí, o to více jsem byl unesen krajinou, kterou Litavka pod Trhovými Dušníky protéká. Jakmile regulace řeky za vesnicí končí, začíná se Litavka kroutit loukami a vytváří hluboké tůně, vysoké břehy a nespočet malebných zákoutí. Na louce právě kvetly ocúny, v březích jsem obdivoval hnízda břehulí, ale po rybách ve vodě ani stopa.
Další krátkou zastávkou byly Bratkovice. Ze silničního mostu jsem uviděl první ryby toho dne a tady jsem již začínal Litavku poznávat. Spousta menších tloušťů i s několika jedinci přes 25 centimetrů. O několik desítek metrů dál po proudu však začínal náhon a z Litavky se záhy přeměnila v potůček téměř bez vody. Náhonů je na pstruhovém úseku několik, je dobré před samotným rybolovem dobře prostudovat mapu a těmto místům se raději vyhnout.
Šokovou terapii jsem zažil nad vesnicí Čenkov. Litavku nad Čenkovem jsem kdysi několikrát prošel a dobře jsem si pamatoval hezká tloušťová místa v Čenkově u fabriky, u jezu a směrem proti proudu až k silničnímu mostu. Ve výše položených partiích jsem vždy přelstil nějakého potočáka a nebo i vysazovaného duháka. Místo hlubokých tůní a zarostlých břehů jsem zůstal zírat na výsledek řádění Povodí Vltavy. Břehy bez stromů, obložené masivními kameny a dno vybagrované bez jediného úkrytu pro ryby. Tam, kde byly krásné proudky a hluboké jámy plné ryb, nyní líně protéká voda, jejíž maximální hloubka je asi deset centimetrů. O co hůře, takovýto stav není otázkou pouze několika desítek metrů, na celém úseku Litavky (včetně navazujících mimopstruhových revírů) najdeme takovéto regulace kilometry.
Rozhodně se nepovažuji za experta na povodně a ochranu před jejich následky. A už vůbec nejsem proti protipovodňovým opatřením. Na mnoha místech mi ale vůbec nedošlo, z jakého důvodu byla řeka regulována. Proč nemohly být pouze zvýšeny břehy tam, kde hrozí nebezpečí zatopení obytných domů nebo jiných objektů? Z jakého důvodu je vůbec bagrováno dno? Proč se regulují úseky, kde očividně žádné vylití z břehů nehrozí? Vše nasvědčuje tomu, že někdo obdržel ze státního rozpočtu peníze a ty „investoval“ hlava nehlava. Docela by mě zajímalo, zda někdo z Povodí Vltavy regulaci Litavky vůbec s někým konzultoval. Nejde zde přece jen o ryby a rybáře. Za oběť musely padnout desítky stromů, zničena byla příbřežní vegetace, přirozené úkryty pro nejrůznější živočichy a to už vůbec nemluvím o estetické stránce věci.
Vliv regulace toku na rybí osádku je celkem zřejmý. Zničení přirozených úkrytů má za důsledek úbytek větších ryb (malých tloušťů je v Litavce stále dostatek). Devastace pobřežní vegetace a vybagrování dna říčky bude především v letních měsících znamenat rychlejší oteplování vody, což špatně ponese přeživší zbytek populace lososovitých ryb.
Přes všechna popsaná negativa bych však nechtěl nikoho od návštěvy Litavky odrazovat. Stále je zde ještě dostatek úseků, které regulované nejsou a právě na nich si říčka ještě uchovává hodně ze svého původního kouzla. A možná právě proto je dobrý nápad se na Litavku podívat právě v této době, protože za pár let již může být tok zregulován úplně celý. Na Litavku totiž přichází doba kamenná.
