Vývoj CDC Shuttlecock (Clive Perkins)

"Vždy mne okouzlovalo muškaření se suchou muškou, a tak jako mnoho rybářů přede mnou začal jsem vymýšlet onu kouzelnou mušku, která by byla vždy účinná. Je to samozřejmě nedosažitelný cíl, ale sama snaha co nejvíce se mu přiblížit nám přináší spoustu zážitků a poučení.

Jednou z nejúspěšnějších poloponořených napodobenin pakomárů je Goddardův Suspender Buzzer se svou kulatou hlavičkou z polystyrenu nebo Ethafoamu. Naneštěstí tato muška není pro rybáře viditelná ve větší vzdálenosti od lodi, protože sedí na vodě tak nízko, že kulička fungující jako "věšák" není téměř vidět. Skutečné záběry jsou tak většinou zjišťovány teprve tehdy, když je vám šňůra vytržena z ruky. Snaha o zásek v okamžiku jakéhokoliv zavaření vody je příčinou nižšího počtu skutečných záběrů, protože ryby jsou poplašeny vašimi pokusy o zásek. Další problém u Suspender Buzzer je to, že má tendenci kroutit návazec.

Protože peří CDC je už dlouho používáno jako pomůcka pro zvýšení plovací schopnosti u mušek pro řeky, rozhodl jsem se zkusit vymyslet mušku podobnou Suspender Buzzer, ale s použitím CDC namísto pěnové hmoty. Zpočátku jsem vázal CDC na začátek háčku v podobě, jako jsou pera u badmintonového míčku. Pak jsem zkoušel různé kombinace materiálů na tělíčka a různé druhy a hmotnosti háčků, abych napodobil pakomára visícího v povrchové blance vody. Prototypy jsem zkoušel ve sklenicích s vodou. Ovšem podmínky ve sklenici s vodou na mém pracovním stole jsou daleko vzdálené těm skutečným na vodních nádržích. Zpočátku jsem dával na mušku příliš mnoho CDC.

Při pokračování s pokusy (už na nádržích) jsem navazoval prototypy na návazec a pokládal je na hladinu velmi blízko u člunu, abych mohl dobře pozorovat, jak sedí na vodě. Záhy jsem zjistil, že když bylo na mušce příliš mnoho CDC, ležela téměř naplocho na hladině. Ovšem jak jsem postupně odstřihoval malé kousky CDC, začala se muška napřimovat.

Vtip byl v tom, použít správné hmotnosti a velikosti háčků, pak použít správný tělíčkový materiál a právě tolik CDC, aby mušku udrželo na vodě ve vzpřímené poloze. Zjistil jsem, že nejlepší kombinací bylo použít háček Kamasan B 170 velikosti 12, s tělíčkem vytvořeným z větviček ocasního pera bažantího kohouta, s kroužkováním buď z velmi tenkého drátku (stříbrný, zlatý nebo měděný), nebo z velmi tenkého nylonového vlasce. Kroužkování je použito hlavně proto, aby se zvýšila trvanlivost tělíčka.

Protože v té době jsem trávil mnoho času závodním muškařením, bylo důležité, aby kterákoliv muška, kterou jsem použil, odpovídala přísným požadavkům z hlediska velikosti mušky podle mezinárodních pravidel. To mi umožnilo, aby CDC vyčnívalo asi tak 6 - 8 mm nad očko háčku. Hlavní výhodou použití CDC v podobě "shuttlecock" je to, že muška je pro rybáře velmi dobře viditelná i na větší vzdálenosti.

Od doby mých prvních pokusů asi před deseti lety (1992) jsem zaznamenal příliš mnoho obměn, než aby mohly být všechny uvedeny. Vyzkoušel jsem spousty nových typů háčků o různých hmotnostech a řadu nových materiálů. Vytvořil jsem nové napodobeniny pakomárů, napodobeniny korýšů, vzory klešťanek a dokonce potěru. Shledávám, že se Shuttlecock nejlépe nabízí jako jediná muška na návazci délky přibližně 4,5 metru a zaměřuji se na jednotlivé ryby, křižující v horních vrstvách vody. Mám za to, že v létě je úspěch Shuttlecocka částečně důsledkem obrysu mušky, která visí na vodě kolmo, což zlepšuje její viditelnost pro pstruha i pro rybáře."