Vázací pomůcky | Vázání mušek | CzechNymph.cz
>Home>Články>Vázání >Vázací pomůcky

Vázací pomůcky

Kategorie: Vázání umělých mušek | Autor: Jan Pavelka

Přehled základních pomůcek pro vazače mušek.


Vázací svěráček Veniard

Svěráček

Svěráček je jednou z nejdůležitějších pomůcek při vázání umělých mušek. Drží háček nehnutě v jednom bodě, abychom mohli nerušeně připevňovat jednotlivé komponenty. Bez dobrého a hlavně spolehlivého uchycení háčku ve zvolené poloze se zkrátka neobejdeme.

V dobách nedávno minulých nebyly muškařské svěráčky k dostání, a proto si vazači museli vypomáhat nějakou náhražkou. Většinou se používaly různé zámečnické svěráčky s vložkami, hodinářské svěrky či jen horizontálně či vertikálně uchycené špičaté kleště. Rovněž se dala využít hlava z vrtačky. Tyto časy jsou již naštěstí pryč a na trhu je veliký výběr nejrůznějších typů. Některé vlastnosti však musí splňovat všechny. Háček je sevřen mezi dvěma paralelními plochami, které musí být hladké. Jakékoliv záseky by mohly háček poškodit či dokonce přelomit.

Stahování kleštin je řešeno různě. Já vlastním momentový svěráček, který má tu výhodu, že lze s háčkem snadno manipulovat a nemusíte neustále něco povolovat a utahovat. Navíc u svěráčků se šroubením často dochází ke ztržení závitů a musíte si potom dokupovat náhradní díly (jestliže je ovšem seženete).

Pokud vážete velmi často a veliké série mušek, může se vám stát, že se do čelistí postupně vyryjí prohlubně od háčků. U dražších typů svěráků lze pro tyto případy dokoupit náhradní čelisti.

Při výběru svěráku dbejte na to, abyste si ho mohli nastavit podle svých potřeb. Důležité je připevnění k pracovní desce. Většinou je řešeno pomocí G-svorky, která by měla mít dostatečné rozpětí. Nezbytností je možnost otáčení okolo osy ve svislém i vodorovném směru. V nabídce jsou i typy pro leváky.

Pomocné rameno je nedělitelnou, ale pokud možno oddělitelnou součástí. Slouží nám k zachycování vázací niti či jiných navazovaných komponent jako třetí ruka. Já toto rameno nemám a nepoužívám ho, ale často, zejména při vázání mušek s odděleným tělíčkem, ho velmi postrádám. Bývá součástí zejména dražších typů svěráčků.

Muškařský svěráček je tedy první věc, kterou byste si měli pořídit, pokud chcete začít s vázání vlastních umělých mušek.


Keramická bobina Veniard

Bobina

Bobina neboli držáček na cívky drží cívky (jak už název napovídá) s vázacími materiály pomocí pružících ocelových ramének. Nitka z cívky pak prochází jemnou trubičkou v držáku. Bobina umožňuje snadno a přesně přivazovat jednotlivé komponenty. Navíc po připevnění každého materiálu nemusíte dělat uzel, ale bobina svojí vahou zatíží nit, takže se vám nic nevysmekne. K přivázání pak většinou stačí dva oviny, což oceníte zejména při tvorbě malých až titěrných mušek, kdy je každý ovin navíc znát.

Někteří vazači (např. můj kamarád Filip) bobinu nepoužívají. Vždy si ustřihnou určitý kus nitě. Při vázání ji však musí neustále napínat a pokud chtějí použít obě dvě ruce, musí neustále dělat ztracené uzly. Při použití bobiny vám tyto problémy odpadnou, navíc budete eliminovat zbytky vázací niti a cívka s nití vám pak vydrží déle. Nejlepší je, když si pořídíte více držáčků na cívky, ve kterých pak máte trvale nainstalované nejpoužívanější odstíny vázacích nití. Maloobchodní ceny bobin se pohybují okolo 80,-Kč. Existují i dražší bobiny, které mají keramický hrot. Ten zajišťuje, že se i velmi tenká nit určená k vázání mikromušek nepředře a nepřekroutí. Jejich ceny jsou okolo 400-500 Kč,- za kus. Osobní zkušenosti s nimi nemám. Bobinu si můžete i sami vyrobit.


Skřipce

Skřipec

Skřipec slouží k uchycení a lepšímu manipulování s navazovanými materiály. Pomáhá nám zejména při připevňování různých lametek, ptačích srpků, při kroužkování a obtáčení tělíček, při výrobě nožiček. Někteří vazači, kteří nepoužívají bobinu, jej využijí jako závěsné zatížení proti povolení nitě. Každý vazač by měl mít dva skřipce, jeden větší a jeden menší. Pro začátečníka však stačí jeden, který lze používat víceméně univerzálně. Jeden typ skřipců se vyrábí jako jednoduché stočení plechového proužku či pružného drátu, čelisti se orientují proti sobě, aby se skřipec neustále svíral. Na čelisti se často nasazuje gumová bužírka, aby nedocházelo k přeřezání navazovaných materiálů.

Jiné typy skřipců jsou sofistikovanější. Mají jemné a malé čelisti, které jsou pružinou připevněné ke krátké (většinou dřevěné) rukojeti. To umožňuje pohodlné držení. Navíc pružina kompenzuje nerovnoměrné napínání např. kohoutích srpků a minimalizuje tak přetížená pírka, která mi vždy dovedou zvednout žluč. Stává se, že vážu-li např. nějakého palmera a srpek připevním u obloučku háčku, utrhne se mi až při finálním ovinutí srpku. To potom musím všechny navázané materiály sundat, připevnit nový srpek a vše znovu navázat.


Nůžky

Nůžky

Nůžky jsou nepostradatelným nástrojem při výrobě umělých mušek. Pokud je to jen trochu možné, je lepší, máme-li dvoje. Na přesnou a jemnou práci jsou dobré menší. U nich je bezpodmínečně nutné, aby dobře stříhaly ve špičkách. Bez toho nedokážeme navázat pěknou a upravenou mušku, zejména menší vzory.

Druhé nůžky používáme na stříhání tužších materiálů, lametek, drátků apod. Někteří vazači na stříhání těchto tužších materiálů používají kleštičky. Jiní mají pouze jedny nůžky (např. já) a tužší materiály stříhají částmi čelistí blíže ke skloubení nůžek. Šetří se tak jemnější ostří na špičkách.

Nůžek je mnoho druhů, ostří se vyrábí ze všelijakých materiálů. Můžete ovšem používat i nůžky, které nejsou vyloženě muškařské. Do začátků si vystačíte s obyčejnými nůžkami z manikůry. Není na závadu, mají-li zahnuté ostří. Já ovšem preferuji ostří rovné. Po nějakém čase se však nůžky otupí, rozviklají a již nestříhají tak, jak mají, ale spíše "žvýkají". To nadchází čas, kdy je třeba pořídit nové. Je pouze na vás, jak se rozhodnete - zda koupíte drahé nůžky, které vám však vydrží dlouhou dobu, nebo jestli zvolíte levnější typ, u kterého ovšem musíte počítat s tím, že relativně brzy odejde.

Ceny se pohybují od 100,- Kč za nůžky z pochromované oceli. Dražší typy mají uvnitř pákistánskou ocel, japonskou legovanou ocel a ty úplně nejdokonalejší typy jsou ze slinutých karbidů. Jejich ceny však dosahují hranice 1000,-Kč.

Poznámka na konec: dosud používám nůžky z manikůry a jde to s nimi docela dobře. V poslední době se mi však trochu vyviklaly, a tak jsem si na radu Pavla Adamovského pořídil jakési kleštičky z nerez oceli s plastovou rukojetí. Mají samoostříci břity a dokonalou cenu: pouhých 30,-Kč. Pavel je používá již delší dobu a je s nimi velmi spokojen.

Kleště

Kleštičky nepočítám mezi nezbytnou vazačskou výbavu, ačkoliv uznávám, že mají své opodstatnění. Slouží k oddělování pevnějších materiálů, jako jsou různé drátky a lametky, v případě potřeby jimi můžeme odštípnout kus háčku apod. Hlavní výhoda použití kleští při vázání je v tom, že si neotupujeme nůžky a šetříme je na tu nejjemnější vazačskou práci. Vyrábí se jich mnoho typů, některé jsou samorozevíratelné, jiné mají rukojeti jako nůžky s očky na prsty atd. Dokonce existují určité hybridy mezi nůžkami a kleštěmi. Přední část čelistí je ostrá a používá se jako nůžky, zatímco zadní část (blíže ke skloubení) je zesílená a slouží jako kleštičky. Ceny muškařských kleští se pohybují od 130,-Kč výše.


Upravovací jehla

Upravovací jehla

Jemná a ostrá jehla má mnoho použití: oddělování a upravování navázaných křídélek či načechrávání navázaných materiálů na tělíčku, aby dostalo hrubší a ježatý vzhled. Rovněž při rovnání nožiček, ale i při propichování zalakovaných oček již hotových mušek. Stačí jedna, ale je výhodnější, máme-li dvě o různých průměrech. Speciální upravovací jehlu si můžete koupit nebo lze také použít obyčejnou velkou jehlu na šití. Já používám obyčejný malý a velký špendlík, které jsem našel doma v šití. Ceny koupených jehel se pohybují od 50,-Kč za kus.

Pinzeta

Zpočátku jsem ji nepoužíval, ale nyní se stala mou nepostradatelnou společnicí. Její služby oceníte zejména při vázání malý mušek. Usnadňuje vám práci při přidržování navazovaných materiálů, ale i při obyčejné manipulaci s muškami, při jejich přemisťování do krabiček, apod. Nejlépe se osvědčila plochá a špičatá pinzeta. Je to jeden z nejpoužívanějších nástrojů při výrobě umělých mušek a neměl by se k jiným účelům používat. Hrozí zmagnetování a otupení - potom se háčky špatně uchopují a lepí. I neúmyslné poškození jemných špiček je nežádoucí, neboť jejich rovnost a tím i dokonalé sevření při výrobě umělých mušek potřebujeme. Lze použít pinzety z manikúry, ale lepší je je zakoupit v nějaké prodejně lékařských potřeb. Ceny nejsou tak závratné a máte výběr z různých velikostí a druhů. V rybářských prodejnách se dají pořídit od 95,- Kč

Vypalovací forma na křídla

Na tento nástroj jsem poprvé narazil v knize Moderní vázání umělých mušek. Velmi se mi líbil, a tak jsem si jej pořídil. Vypadá podobně jako pinzeta, jeho špičky jsou ploché, ovšem nikoliv špičaté, ale rozšířené do tvaru křídel. Nejčastěji napodobují křídla jepic. Použití je jednoduché. Vyberu si dva slepičí srpky, které k sobě přiložím opačnými stranami. Tyto srpky vložím do formy a pevně je stisknu. Nekteré nástroje jsou vybavené dírkou, aby bylo možné vidět brk a podle toho pírka vycentrovat. Potom se přesahující větvičky opálí zapalovačem nebo sirkou. Na okrajích většinou zůstanou seškvařené hrbolky, které se prstem snadno odloupnou. Potom vyjmeme pírka z formy a ta jsou připravena k navázání.

Formy jsou k dostání v různých velikostech. Prodávají se i kompletní sady. Ceny těch nejlevnějších jsou cca od 20,- Kč za kus. Šikovnější z vás si však takovou pomůcku jistě snadno vyrobí sami.


Sklepávač srsti

Sklepávač

Sklepávač je velmi šikovná věcička, která vám umožní snadno a rychle seřadit zvířecí srst či peří tak, aby špičky byly pěkně vedle sebe. Potom je navazování štětů či např. srnčí srsti na hlavičku muddlera úplnou hračkou. Vyrábí se více druhů, levnými kovovými počínaje a luxusními dřevěnými konče. Protože tuto pomůcku zatím nevlastním a nevyužívám, nemohu hovořit z vlastní zkušenosti. Zatím si všechno rovnám pouze v prstech, a to je někdy pěkná otrava. Možná v brzké době obětuji cca 60,- Kč za ten nejlevnější typ.

Dabovací setrvačník

Ve Velké obrazové encyklopedii RYBAŘENÍ jsem se setkal s českým překladem "pomůcka pro stáčení smyček ovinů", který mi připadá dosti divoký. Budu se držet označení dabovací setrvačník. Tento nástroj vám usnadní vytváření pěkných tělíček bez použití voskovaných nití. Používá ocelových pružných ramének, na která se napne vázací nit. Do vytvořené smyčky vložíte dabovaný materiál a zatažením za nástroj se raménka ohnou a smyčka se stáhne. Potom stačí mezi palcem a ukázovačkem setrvačník roztočit a smyčka se zkroutí. Vytvoříte tak pěkné knoty. Chce to chvilku cviku, než se vám podaří opravdu dokonalé výrobky, ale brzy si to osvojíte. Do smyčky vkládejte srst, peří, či jiné materiály tak, aby se ke koncům zužovaly. Knot se potom lépe navíjí a muška vypadá upraveněji.

Smyčku nesmíte příliš překroutit, může pak dojít k přetržení vázací nitě. Vyrábí se dva základní druhy dabovacích setrvačníků. Jeden má pouze malou těžkou hlavici s ocelovými raménky. Druhý typ je navíc vybaven rukojetí s kuličkovými či válečkovými ložisky. Rukojeť pevně svíráte v ruce a hlavice se vám na ložiskách točí mezi palce a ukazováčkem. Ceny se pohybují od 70,- do 150,- Kč.


Finisher

Finisher

Též nástroj pro konečnou úpravu mušky. Převážné většině začátečníků se obyčejně nedaří dobře zakončit jednotlivé operace dobrým uzlem na pravém místě a největší potíže se dostavují u mušek na háčku č. 16 a výše, kde již záleží i na přesnosti. Já jsem se s tímto problémem dlouho potýkal. Hlavičky mých mušek byly velké a tlusté, často mi zakrývaly i část očka háčku. Teprve po čase jsem získal jistou praxi a dokázal odhadnout, kolik místa budu potřebovat k ukončení mušky včetně upravené hlavičky. K vázání jednoduchého nebo ztraceného uzlu můžeme použít vazač uzlů. Standardní provedení tohoto nástroje má dvě drátěná raménka, přes která se navléká smyčka nitě. Pro bližší přiblížení se podívejte na návod. Tuto pomůcku pořídíte asi za 40,-Kč. Ztracený uzel se dá ovšem vytvořit i bez pomůcek pouze pomocí vlastních prstů.


Navlékač nití

Navlékač nití

Na tuto pomůcku jsem narazil ve Velké obrazové encyklopedii RYBAŘENÍ. Nikdy předtím jsem se s ním nesetkal. Abych řekl pravdu, tak se mi zdá trochu zbytečný. Slouží ke snadnému provlečení vázací nitě skrz trubičku bobiny. Tato trubička však bývá dostatečně široká a provlečení i bez návlekače mi nečiní žádné problémy. Navíc pokud vlastníte více bobin, nemáte takovou potřebu neustále navlékat nové nitě. Tento nástroj uvádím víceméně pro úplnost výčtu. Pro ty z vás, kteří zvažují jeho pořízení, uvádím základní ceny: 30 - 50,- Kč.

Ostatní

Žiletka a skalpel - vzhledem k tomu, že poměrně často potřebujeme něco rozřezat, odříznout a podobně, bude se nám hodit nějaký řezací nástroj. Žiletka by měla být upnuta v držáku s možností zakrytí ostří a to především z bezpečnostních důvodů. Nelze jednoznačně říci, že stačí jenom žiletka, protože potřebujeme rozřezávat i silnější materiály, a pak nám skalpel přijde vhod. Pokud mám např. nějakou mušku, kterou již při lovu nepoužiji, ale háček je v dobrém stavu, použiji skalpel na dostranění navázaného tělíčka a na háček mohu znovu navázat mušku.

Lupa - "Pro vazače, kteří již hůře vidí, bude patrně nutné zvětšovací sklo či lupa. Můžeme volit několik variant, buď fixní posazení jakékoliv lupy a tím i jedno zaostření, nebo se občas položenou lupou podíváme na naše budoucí dílo. Používá se i uchycení lupy nasunutím na obrubu brýlí nebo pomocí permanentního magnetu na kovové těleso svěráčku. Každá alternativa má své výhody, ale i nevýhody. Nevýhodou fixní lupy je její stabilní upevnění, což zmenšuje manipulační prostor, ale má zase stále zaostřeno na jeden detail, který děláme. Existuje i další možnost a tou je dvouoční stereolupa, kterou můžeme mít stále umístěnou na čele. Jako každá pomůcka má i tato dvouoční lupa několik možností provedení a použití. Dvouoční lupu lze používat i v kombinaci s normálními brýlemi. Můžeme ji nosit i na lovu."

Kufřík - kromě nářadí a nástrojů potřebuje každý vazač i ostatní materiály jako muškařské háčky, peří, umělá i klasická přírodní vlákna, štětce, laky a podobně. Aby bylo vše ucelené a pohromadě, ale současně i mobilní, je třeba mít nějakou schránku - kufřík, kam se pohodlně vejde celá výbava muškaře vazače. Pak odpadnou problémy s umístěním v bytě. Navíc si můžete schránku brát i na dovolenou, kde okamžitá výroba potřebné a účinné mušky může být tím nejcenějším momentem pro úspěšný lov s nezapomenutelnými zážitky. Tyto kufříky prodávají specializované muškařské firmy. Jejich ceny se však šplhají do závratných výšin. Na druhou stranu je však třeba říci, že tím získáte skutečný skvost, dřevěné provedení, promyšlený design. Jako alternativu si můžete koupit kufřík pro jiné aktivy - například kufřík pro nářadí. Nebude to možná tak cool řešení, ale svůj účel to splní.

Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva