Autor při zimním muškaření

Na úvod

Doba, kdy zima znamenala vázání, stahování sňůr z navijáků a ošetřování prutů, je už pro mě dávnou minulostí. Dnes bývám hodně nervózní, když se zpožděním vyzvedávám povolenku druhý týden v lednu a vím jak krásný první víkend jsem prošvihnul. Zima je nádherné roční období, kdy příroda v klidu odkrývá svoje tajemství. Není lepší příležitost, jak dokonale zmapovat charakter oblíbeného mimopstruhového revíru. Zimní nízký vodní stav, krásně prosvětlené břehy bez neproniknutelné buše kopřiv a jiných podařených rostlin, jako je například bolševník. Když se navíc ještě podaří počasí a zasvítí sluníčko, tak opravdu neznám lepší způsob jak si krásně užít volný den. Ano, zimní dny jsou krátké a počasí se často mění z hodiny na hodinu, přesto je chybou si doma za pecí myslet, že nemá smysl chodit k vodě. Často i krátká polední procházka může připravit velké překvapení. Letos v lednu jsem narazil na sbírající bílé ryby, hlavně velké tlouště, kteří poměrně aktivně reagovali na líhnoucí se hmyz, téměř celé odpoledne.

Výběr lokality

Revíry, ale hlavně místa která v zimě navštěvuji, vybírám podle několika důležitých hledisek. Samozřejmostí je, že se musí jednat o vodu mimopstruhovou. Rád zkouším úseky pod pstruhovými revíry, kde bývá téměř zaručeným pravidlem, že rybolov zpestří úlovek lipana nebo občas nějakého pstruha. V chladných zimních dnech se ryby shromažďují v hlubších, pomalu proudících úsecích. Dobrým místem bývá nadjezí, také úsek pod výpustí z průmyslových objektů, nebo třeba nádrží, kde trvale vytéká teplejší voda a úseky nejsou tak často zamrzlé. Velmi zajímavé bývají menší mimopstruhové říčky, kde poměrně dobře vytipujeme vhodné místo k rybolovu a v případě četné rybí obsádky zde bývají bílé ryby velmi aktivní téměř celoročně. Rozhodně upřednostňuji prosvětlené úseky, kde za slunných dní ryby reagují téměř shodně jako v létě. Trochu odlišné je chytání na stojatých vodách, kde rozhodující podmínkou je rozmrznutí ledu. Někdy ani nemusí rozmrznout celá plocha nádrže, příkladem je třeba vyrovnávací nádrž pod Lipnem. Několikrát už jsem se zde přetahoval o místo s putujícími ledovými krami. Krásným zážitkem bývá chytání na velkém Lipně nejlépe těsně po rozmrznutí. Nejčastěji však navštěvuji menší nížinné rybníky, kde chytám bílé ryby téměř celoročně (pokud není rybník zamrzlý).

Jaké druhy ryb

Na řekách bývá celoročně nejvděčnější rybou lipan. Nahodile chytám pstruhy, ale hlavně se zaměřuji na bílé a plevelné ryby. Nejvíce chytám tlouště, proudníky, okouny a plotice. Občas potěší štika, nebo bolen. Také jsem už letos nachytal parmy a podoustve, ale to byla spíš náhoda. Brzy na jaře lze také nachytat cejny, cejnky a perlíny.

Stojaté vody jsou pro mne lahůdkou. Napůl zmrzlý kapr, nebo karas bývá zajímavým zpestřením. Jinak samozřejmě chytám hlavně bílé a plevelné ryby z nichž nejvděčnější je perlín, plotice a okoun. Jakmile se trochu oteplí voda, začínají přibývat úlovky karasů. Díky četnému zarybňování je dnes příjemným oživením i chytání pstruhů duhových.

Způsoby chytání

Rozhodně neplatí pravidlo, že čím větší zima, tím slabší vlasec. Nejdůležitější podmínkou úspěchu je být co nejméně hlučný a také nápadný. Jelikož je většinou nízký vodní stav a dobrá viditelnost, ryby o nás ví mnohem dříve než v letní sezóně. Na řekách většinou chytám na nymfy v kombinaci s mokrými muškami. Při lovu bílých ryb bývá důležité využít co nejdelších a přesných hodů. Používám většinou suchou šňůru, nejlépe starou, aby občasný mráz nadělal minimum škody. Mušky vedu kolmo, nebo šikmo po proudu a snažím se minimálním počtem hodů prochytávat co největší vodní plochu. Záběry bývají velmi jemné, ale poměrně poctivé. Letos při lednovém chytání měli někteří proudníci nymfu až v jícnu. Ryby bývají opatrné a sledují mušku na její trajektorii dlouho, než přijde jejich rozhodnutí k záběru. Výhodou zimního chytání bývá, že většinu ryb můžeme vidět. Pravidlem však je, že záběr přichází v nejméně očekávané chvíli. Používám vlasec Climax v síle 0,12 - 0,16 a chytám většinou na tři mušky. Zatížení mušek upravuji podle hloubky, ale rozhodně vždy používám mušky zatížené. Úspěšné bývají veselé barvy, především vykřičená růžová. S úspěchem lze použít různé variace březnovky. Pro zvýraznění mušky nebývá na škodu použít menší goldhead. Při slunečných dnech přidávám jednu, někdy dvě podhladinové mušky, například různé pakomáry. Jednoznačně mám zkušenost, že mušky potřebují zvýrazňovací bod, buď něco lesklého nebo korálek. Tmavé a matné mušky téměř nebývají účinné. Vybrané úseky prochytávám rychleji, na úspěšná místa se po uklidnění znovu vracím. Jelikož se ryby v zimě shromažďují jen na určitých místech, bývají často dlouhé úseky téměř bez záběru. Proto je zimní chytání spíše příjemná procházka na čerstvém vzduchu.

Závěrem

Muškaření v zimním období rozhodně má své kouzlo. Nejenže si můžu alespoň občas vzít prut do ruky, abych nezapomněl jak se s ním zachází, ale chytání mi přináší mnoho nových zkušeností a poznatků, které s úspěchem vylepšuji celou sezónu. Každému kdo má chuť a také nemůže bez mušáku dlouho vydržet, určitě zimní vycházku k vodě doporučuji.