Čtvrtý díl reportáže z MS v muškaření 2021 ve Finsku.
Je čtvrtek 12.8.2021 a za námi je první kolo MS. Já byl na spodní části Kytkajoki, kde jsem chytil 12 ryb a dělal na to až deváté umístění v sektoru. Odpoledne strávím opět na Kytkajoki, ale asi o 4 kilometry výše, kam musím dojít pěšky. Jelikož ale máme obědovou pauzu skoro 4 hodiny, mám vcelku dost času i na tak dlouhou procházku.
Moje místo se mi na první dobrou zase vůbec nelíbí, protože tu není skoro kde chytat. Je velice dlouhé, a to v řeči vytyčovatele místa znamená, že tu moc ryb není. Můj štont má asi 300 m. Řeka je široká skoro 50 metrů a je skoro všude buď mělká a nebo šíleně rychlá. Jedno hezčí místo je na samém začátku a to druhé na konci. Já se rozhodl jít odspodu, protože jsem na to tak ze všech jiných závodů zvyklý. Připravil jsem si opět nymfu, suchou a splávek. Můj sympatický starší rozhodčí mi opět neřekl, kdo tu byl a ani kolik ryb chytil, takže nemám o fleku vůbec žádnou představu.
Odbíjí čtvrtá odpolední a já jdu na. Jdu od spodu štontu, brodím vždy nějakých 10 metrů směrem k druhému břehu a postupně prochytávám mělký a rychlý proud před sebou. Když se dostanu do hloubky přes 50 cm, je řeka už tak rychlá, že se tam na dně drží sotva kameny, natož nějaké ryby. Po pár minutách chytám prvního měřitelného lipana. Mám z něj radost, protože to moje místo opravdu není pěkné a každá ryba proto bude v mých očích zlatá. V další půl hodině tu chytám už jen asi pět malých, neměřitelných lipanů kolem 23-24 cm. Škoda, že tu žádný větší nežije. Postupně se tedy posunuji výš proti proudu a zkouším prochytávat i ta rychlá místa uprostřed řeky. Na druhou stranu nemám bohužel vůbec šanci dojít. Po hodině chytání se dostávám konečně do dalšího pěkného místa. Pod velkým kamenem se dělá krásné, ačkoliv mělké oko, ve kterém by mohlo pár lipanů být. Hned ze břehu tam tedy nahazuju. Dole mám blešivce a nahoře žížalu, kterou v té mělké a čisté vodě krásně vidím. Hned po prvním náhozu mi žížala mizí z očí, já sekám a vzápětí měřím dalšího lipana. Ještě jednoho měřitelného se mi z tohoto místa podařilo dostat. Mám za sebou hodinu a půl a tři ryby. To je tedy slušný propadák.
Jsem na začátku svého štontu, kde je u mé nástupní strany vcelku pěkný proudek, který je možné pomalu přebrodit. Uprostřed řeka neteče tak rychle a je tu hloubka kousek nad kolena. U druhé strany je rychlý mělký proudek, který přechází v hlubší proud pod skálou. A tohle místo se mi hned zalíbí a říkám si, že jestli někde mají být ryby, tak určitě tam. Začnu tedy pomalu prochytávat proudek u nástupního břehu, který dá v krátkém sledu dva lipany. Super, hned mám lepší náladu. A jde se na hlubší část řeky u druhé strany. Brodění mi zabere pár minut, protože dno je poseto samými většími kluzkými kámeny a voda tu prostě hrozně frčí. Budu házet s francouzským návazcem na vzdálenost kolem 15-ti metrů do rychlé u hluboké vody, a proto nasazuji rovnou dvě žížaly se čtyřkou tungstenem. Hned po dopadu mušek do vody přichází v mělkém proudu rychlý záběr. Jsou tam, paráda, konečně jsem našel pěkné místo. A už se odsud do konce kola nehnu. Jen chodím k rozhodčímu a zpět a nosím rybu za rybou. V tu chvíli se mi podaří zapomenout i na tu svoji virózku, jak se soustředím na chytání. Jen to brodění, to mi zabírá spoustu času a taky bere hodně energie. Člověk by ani neřekl, jak to je náročné. Ale teď mě to chytání opravdu začalo bavit. Krásný dlouhý hod, brždění těžkých mušek v rychlém proudu a přesně tam, kde to člověk čeká, tam přichází záběr. Ani se nedivím, že když má někdo na svém štontu takových míst více, dokáže nachytat klidně čtyřicet ryb za kolo. No nic, to bohužel není můj případ. Makám tedy ze všech sil až do konce a do boďáku celkem zapisuji 18 ryb. A se svým výkonem jsem spokojen, nic bych neudělal jinak, ryby mi nepadaly, prostě povedené kolo.
Bohužel to ale opět na ostatní nestačí a dělám zase devítku. Škoda, protože trojka se dělala „jen“ na 22 ryb, což nebylo tak daleko. Po konci kola mi rozhodčí prozradil, že přede mnou tu Maďar nechytil ani rybu a z výsledků dalšího dne jsem vyčetl, že dal po mě domací Fin o jednu rybu méně než já. Tohle místo prostě nebylo vyhrávací.
Po prvním dnu na tom s týmem nejsme vůbec dobře, ale víme, že každý z nás dělá maximum, stejně jako vždycky. Všichni věříme, že na tom budeme zítra o něco lépe a že nám los bude přát.
