Jezerní muškaření | Muškaření na stojatých vodách | CzechNymph.cz
>Home>Články>Základy>Jezerní muškaření od A do Z

Jezerní muškaření od A do Z

Kategorie: Základy muškaření | Autor: Ála Richie

Univerzální průvodce lovem jezerních pstruhů na umělou mušku, který tradičně obsahuje naprosto vše, co potřebujete k této čím dál více oblíbené muškařské technice znát. Dozvíte se v něm správné techniky a taktiky lovu, správné muškařské vybavení a samozřejmě i TOP umělé mušky pro lov lososovitých ryb na komerčních ale i svazových stojatých vodách.


Magické jitro na mé rodné vyrovnávací nádrži. Nesmělé sluneční paprsky pomalu protrhávají lehké mraky, které zahalily ranní oblohu a ve spojení s postavou bičující klidnou hladinu jezera vytvářejí kouzelný první dojem z teprve začínajícího rybářského dne!

Jezerní muškaření, nebo chcete-li muškaření na stojatých vodách je dnes již neodmyslitelnou součástí našeho krásného a originálně pojatého sportovního lovu ryb na umělou mušku. Když se nad tím velice povzneseně zamyslím, dalo by se s nadsázkou říci, že oproti lovu na tekoucích vodách se jedná vlastně o opačnou techniku/taktiku lovu, neboť na řekách a potocích se rybář aktivně pohybuje a loví ryby stanovištní = "stojící" v určité říční části. ALE na jezeru (v případě běžně praktikovaného břehového pojetí jezerního muškaření, které v ČR běžně vídám) se rybář příliš nepohybuje, soustavně nahazuje a "vyčkává" než se k jeho muškám naopak aktivně přiblíží ryba (rybí hejno)!

Toto je samozřejmě - jak jsem již výše naznačil - nutné brát s velkou rezervou, neboť pokud chcete být při lovu na stojaté vodě úspěšní, musíte neustále sledovat prostředí, zkoušet různé typy šňůr, kombinovat sestavy umělých mušek i techniky lovu, hledat ryby a stále se přizpůsobovat jejich náladám a velice často proměnlivým podmínkám závislým na mnoha dalších faktorech jako je roční období, počasí, teplota ovzduší a hlavně vody ve spojení s množstvím kyslíku v ní rozpuštěného atd.


Soustředěné navazování mušky na přítoku horské pstruhové přehrady při lovu divokých a ostražitých jezerních potočáků, duháků a lipanů. Na Takové vody vyžadují tichý přístup, fluorocarbon a přírodní vzory mušek!

🤔 Musím se přiznat, že osobně je pro mě jezerní muškaření - lov lososovitých ryb na stojatých vodách - obrovskou vášní a nekonečnou výzvou, díky které již většinu mých rybářských výprav v posledních letech cílím hlavně právě na různé typy stojatých vod, které mě lákají hlavně svou tajemností, obtížnější čitelností (než je tomu např. u menších a středně velkých říček) a hlavně velkou náladovostí (spíše u vysazovaných ryb) a nevyzpytatelností a vybíravostí/zkušeností (hlavně u domorodých ryb) pstruhů, kteří tyto stojaté vody obývají.

Samozřejmě, dalším hnacím motorem - ve spojení se zmiňovanou tajemností jezerních hlubin - je i velikost ryb, kterou lovec vždy předpokládá větší, než na menších a středně velkých tekoucích vodách! Ve srovnání s říčním lovem, který je dnes již hlavně ve znamení nymfování a lovu s francouzským návazcem, je mi na jezerním muškaření také velice sympatické, že - i když se rozhodně nedá mluvit o klasické technice lovu na umělou mušku - stále zachovává tradiční principy muškaření jako takového, a to lov a regulérní nahazování s muškařskou šňůrou jakožto hlavním nosným prvkem lehkých mušek! 😉

Když na chvilku odskočím do kolébky jezerního muškaření - do Anglie - tak v tamních podmínkách se jezerní muškaření (stillwater fly fishing) rozděluje na lov na velkých stojatých vodách (large still waters), mezi které patří hlavně rozsáhlé vodárenské nádrže s pitnou vodou a běžnou velikostí několika set hektarů (Rutland, Grafham, Pitsford, Bewl, Blagdon, Farmoor, Ravethrope, Draycote, Eyebrook atd.), a na lov na malých stojatých vodách (small stillwaters), které jsou různého charakteru a čistoty vody (ať už stalkovací vody s průzračnou vodou a několikaletou tradicí - Avington, Dever Springs, Avon Springs atd., nebo klasické menší uměle vytvořené stojáky obdobného charakteru jako např. naše Polička, Jestřabice, Skalička).


Zatím můj největší pstruh obecný z české stojaté vody přesahující 70 cm, který neodolal pomalu vedenému rybičkovému streameru na potápivé šňůře v blízkosti dna. Dle stylu souboje a prvotních záblesků rybí siluety jsem si byl jistý, že se jedná o středně velkou štiku. V momentě, kdy jsem na rybím těle spatřil velké černé tečky si nedovedete představit, jak rychlá byla změna mého nervového rozpoložení! Nakonec ale vše dobře dopadlo, neobyčejně krásného potočáka jsem si mohl vyfotit na památku a pustit jej zpět do tajemných hlubin menší pstruhové přehrady!

Po tomto příkladu můžeme tak trochu se sklopenou hlavou konstatovat, že v České republice máme opravdu jen málo revírů, o kterých by se dalo směle říci, že je můžeme zařadit do revírů, na kterých je možné aktivně provozovat sportovní lov lososovitých ryb na umělé mušky!

Jak jsem si již posteskl a zkritizoval využití a zarybňování jistých typů vod Českým rybářským svazem v článku "U svěráčku - AR Podpovrchový potírkový streamer", je obrovská škoda, že v tomto ohledu není využit velký potenciál vhodných velkých vodárenských nádrží, menších vyrovnávacích nádrží, zatopených písníků s čistou vodou atd., na kterých by bylo možné velice úspěšně hospodařit čistě jen v pstruhovém režimu a následně i jezerně muškařit - lovit běžně velké pstruhy ze břehu či z lodí na umělé mušky stejně úspěšně, jako je tomu např. ve zmiňované Anglii, ale samozřejmě i jinde ve světě, kde si evidentně nesedí na vedení! Ale... ale 😔

Každopádně když se zaměříme na tu pozitivní stránku věci - v našich podmínkách můžeme těch pár revírů s obsádkou lososovitých ryb, a tím pádem vhodné pro jezerní muškaření, rozdělit na stojaté pstruhové vody soukromésvazové... Samozřejmě s jistými výjimkami a kombinacemi těchto dvou typů revírů (Labská přehrada).

◼ Mezi soukromé stojaté vody patří hlavně komerční rybníky s pravidelně obnovovanou obsádkou vysazených duháků, sivenů a v dnešní době často i kolowratů (italská forma pstruhů obecných chovaných na klasických "duhákových sádkách").

Svazové stojaté vody jsou pak povětšinou vyrovnávací a jiné menší až středně velké výše položené nádrže postavené na pstruhovém potoku či řece s výskytem původních potočáků a případně i lipanů s občasným dosazením pstruhů duhových a sivenů amerických s bohužel poměrně přesně vymezeným časem "na svobodě" (7 - 14 dní po vysazení), neboť u nás samozřejmě není zvykem vysazenou a nezkušenou rybu hájit alespoň nějaký čas! Upřímně jsem toto zažil pouze na jedné vodě.


Mrazivé ráno na malé soukromé pstruhové nádrži PK2. Menší přehrady "Pod kopcem" v Poličce patří mezi dobře zarybněné pstruhové stojaté vody na území ČR, na kterých je možné většinu rybářské sezony velice úspěšně jezerně muškařit! Každopádně je obrovská škoda, že v naší krásné zemi plné různě velkých stojatých vod není potenciál těchto vodních ploch - ve vztahu s obsádkou lososovitých ryb a provozování kvalitního jezerního muškaření - absolutně využitý!

Tak jako tak - vzhledem k obsádce těchto typů vod by měl být náš rybářský přistup vždy odlišný, neboť chování a potravní návyky vysazených duháků jsou diametrálně odlišné od těch, které má domorodý pstruh obecný ze stojaté vody, na které vyrůstal často od svého narození či spíše od vysazení ve formě plůdku či roční rybičky!

V tomto dalším MUŠKAŘSKÉM SPECIÁLU se na všechny klíčové aspekty jezerního lovu na umělých/soukromých a svazových/přírodních stojatých vodách detailně zaměřím, ať už z hlediska nejčastěji používaných technik a taktik lovu, specifických umělých jezerních mušek a samozřejmě i nejvhodnějšího jezerního vybavení určeného pro lov lososovitých ryb na stojatých vodách!

❗ Pokud se tedy chcete stát úspěšnými jezerními muškaři, přečtěte si tuto kolekci souvisejících článků z mého dalšího komplexního speciálu a užijte si lov pstruhů na stojatých vodách, ať už na těch hojně zarybněných soukromých, anebo na zapomenutých svazových, které ze svých hlubin čas od času vydají zajímavá překvapení v podobě trofejních domorodých potočáků nebo větších a krásně vybarvených duháků, kteří přežili "po-vysazovací jatka" a přečkali v nádrži alespoň jednu zimu (jak Angličané říkají: "Overwintered")! Nenechte si tedy ujít následující články ze série věnované jezernímu muškaření:

TOP JEZERNÍ MUŠKY

VÝBAVA JEZERNÍHO MUŠKAŘE

➡ TAKTIKY A TECHNIKY MUŠKAŘENÍ NA JEZERU

Vedle těchto článků vám ke komplexnímu studiu tématu jezerního muškaření mohu vřele doporučit zatím nejmladší českou knihu věnující se čistě tomuto odvětví, a to "Základy jezerního muškaření" od nestora českého jezerního muškaření RNDr. Karla Křivance, který i dlouhou dobu publikoval v časopisu Rybářství konkrétně pro mě velice užitečné články o jezerním muškaření hlavně z výprav českých závodníků na anglická jezera, a dostával tak do povědomí českých muškařů, dle mého názoru, velice hodnotné informace k tomuto specifickému způsobu lovu! Samozřejmě si nemohu dovolit nezmínit ani legendární publikaci s ještě legendárnějším překladem JK - "Lov pstruhů na umělé mušky" od anglických muškařských velikánů Boba Churche a Petera Gathercola (V originále: Fly Fishing For Trout).

Další skvělou knihou, i když - pro dnešní dobu - spíše s nostalgickou než výpovědní hodnotou, je "Sportovní rybaření na přehradách" (1958) od Ing. Zdeňka Šimka, ve které je i kapitola věnovaná lovu na umělou mušku, a díky které se v představách o lovu velkých jezeráků na Pastvinské přehradě nebo na slovenské nádrži na Hnilci (dnešní Dědinky) utápím pravidelně každým rokem! 😅

Vedle doporučených publikací najdete samozřejmě i na našich stránkách spoustu velice zajímavých historických článků a galerií, které se věnují tématice jezerního muškaření - stačí tomu jít jen naproti - oproti dřívějším časům je dnes k dispozici obrovské množství dostupných informací! 😉

Přeji vám tedy příjemné a poučné čtení mého dalšího MUŠKAŘSKÉHO SPECIÁLU, který jsem tentokrát věnoval jedné z mých opravdu nejoblíbenějších muškařských disciplín! Petrův ZDAR, Aleš 🎣🍀

Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva