Po pádu komunismu se otevřely možnosti k rybolovu v Rusku. Lovci lososů tak dostali poprvé možnost lovit v řekách severozápadního Ruska, kam vytahuje atlantický losos. Ten se v Rusku vyskytuje mezi hranicí s Norskem na západě a pohořím Ural na východě a dále na ostrovech, jako je Novaja Zemlja, Kolguev a Vajgac. Ani sami Rusové neví, o kolik řek se přesně jedná.

Velká část území Ruska byla po dlouhou dobu pod vojenskou kontrolou a nebyla přístupná ani ruským biologům. Tato situace je v některých oblastech pořád stejná a biologové tedy mohou pouze odhadovat, kolik lososů se na území Ruska nachází. Biolog Kazancev odhadoval, že řeka Mezen má kolem 150 přítoků s pravidelným výskytem lososa. Biolog Zjuganov předpokládá, že jenom na ostrově Novaja Zemlja se nachází 100 - 150 řek s výskytem lososa. Ostrov je bohužel pořád pod vojenskou kontrolou, stejně jako poloostrov Rybacij u norských hranic.

První řekou na západě Ruska, kde se losos vyskytuje, je Pečenga (Petsamo), poslední na východě je Kara. Dnes se sportovní rybolov provozuje na poloostrově Kola, kde se nacházejí také veškeré rybářské kempy. Zbytek řek leží buď v nepřístupných oblastech a doprava k nim je příliš drahá, anebo o nich chybí podrobnější informace. Já jsem se pokoušel dostat na řeku Indigu a Belaju blízko městečka Narjan Mar, ale narazil jsem na vojáky. Jejich odpověď byla NĚT - nedali mi povolení.

Na poloostrově Kola je 65 řek s pravidelným výskytem lososa, přítoky nepočítaje. Na tocích Pečenga, Tuloma a Voronja se nacházejí přehrady. Na Tulomě a Voronje se díky umělému vysazování plůdku losos pořád loví, dokonce i průmyslově. Řeky, tekoucí blízko civilizace, trpí pytlačením. Jedná se hlavně o řeky blízko Murmanska - Kolu, Tulomu a Teribenku a řeku Umbu na jihu Koly. Přesto se dá i na těchto tocích slušně zarybařit, hlavně na Kole a Umbě.

Kromě lososa se v řekách vyskytuje pstruh, a to o váze až 5 - 6 kg, a lipan až do hmotnosti 2 kg. Občas se zde uloví také štika a v řekách, tekoucích do Bílého Moře, i okoun. V řekách Umba a Varzuga táhne také jeden druh pacifického lososa (dog salmon), který byl Rusy vysazen do Bílého moře. Tento pacifický losos se dá rovněž najít na Kamčatce a Dálném východě.

Řeky na poloostrově Kola se dají rozdělit do dvou skupin. Řeky, tekoucí na sever do Barentsova moře, začínají Pečengou a končí u největší řeky poloostrova Ponoj. Protékají tundrou a v jejich spodní části se nachází hodně prudkých peřejí. Tah lososů připomíná Norsko na jaře a v létě. Lososů je zde méně než v druhé skupině, ale mají větší rozměry.

Druhá skupina začíná řekou Ponoj a končí Umbou. Protékají tajgou a mají menší spád a žádné velké peřeje. Tah lososů se podobá jaru, létu a podzimu v Anglii nebo Irsku. Průměrná váha lososů je menší než v prvé skupině, ale jejich množství je větší. Největší lososy můžete spatřit na řekách Varzina, Jokanga, Rynda a Kola. Rybolov se provádí způsobem chyť a pusť, takže hmotnost je pouze odhadována. Na začátku sezóny se jedná o lososy až o váze 20 - 30 kg. Největší byl zatím uloven na řece Varzině a měřil 156 cm. Řeky tekoucí na jih mají lososy o průměrné váze 5 - 6 kg, Umba a Ponoj mají jedince až 15 kg. Ale množství lososů je velké, tah ve Varzuge se odhaduje na 200 - 300.000 kusů. Ponoj má možná dnes to samé množství, ne-li více.

Měl jsem štěstí, že jsem se do tohoto lososího ráje dostal celkem šestkrát. Pětkrát jsem lovil na řekách tekoucích na jih - Pana, Umba, Strelna a dvakrát na řece Varzuga. Bohužel jsem neulovil žadný trofejní kus, ale množství ryb bylo neuvěřitelné. V roce 2001 jsem měl možnost sjet řeku Varzugu na gumovém člunu. Během dvou týdnů jsem ulovil 152 lososů, všechny o váze 4 - 6 kg. V peřejích Aranga jsem za den ulovil 32 kusů. Při letošní výpravě jsem potkal skupinu rybářů, kteří lovili na na řece Ponoj u kempu Ryabaga (Frontiers). 10 rybářů ulovilo za týden 960 lososů.

Letos jsem měl poprvé možnost lovit na řece Jokange, která teče do Barentsova moře. Zde se počet ulovených ryb pohyboval blíže normálu, skupina 6 rybářů ulovila za týden 72 kusů. Váha byla neuvěřitelná. Žádný losos neměl váhu pod 7 - 8 kg, 2 lososi vážili přes 20 kg. Já jsem ulovil nejmenšího lososa o váze asi 12 kg a moji dva největší měli kolem 18 - 19 kg.

Rybolov na poloostrově Kola čítá několik nevýhod. První je cena. Týdenní pobyt v anglickém nebo americkém kempu stojí 8 - 9 tisíc dolarů. K tomu připočítejme dopravu do Murmanska, výlohy spojené s vízem a alkoholické nápoje. Servis však odpovídá ceně. Samozřejmostí je prvotřídní kuchyně, Kolaco kemp na Jokanze zaměstnává dokonce francouzského kuchaře. Rybáři se rozvážejí na místa rybolovu helikoptérou (Jokanga, Varzina), nebo loďmi (Varzuga, Umba, Ponoj). Švédský Loop opustil kemp na Umbe a má kemp na Ponoji za 4500 dolarů za týden. Ruská cestovní společnost Northern rivers vlastní kemp na řece Kola za 5000 dolarů na týden. Oproti tomu švédská cestovka Fish North provozuje cenově přístupnější výpravy, týden na Pane stojí 2500 dolarů a na Jokanze 3000 dolarů. Je zde ale jednodušší servis - musíte mít vlastní stan, přemisťujete se po vlastních nohách a strava také žadná sláva. Ale dá se to přežít, já jsem s nimi byl několikrát. Pouze výlet na řeku Umbu byla katastrofa - ale spíše po lovecké stránce. Skončili jsme tam bez úlovku, lovili jsme na horním toku a ten byl vylovený sítěmi do poslední ryby. Jednou jsem vyrazil na řeku Varzugu s ruským biologem Zjuganovem a několika švédskými experty na lososy. Jel jsem jako pomocník, nosil jsem vodu a štípal dříví, ale rybolov za to stál - byl skvělý. Přesto mě stál dvoutýdenní výlet 2500 dolarů plus cesta do Murmanska (alkohol v ceně rybolovu).

Dalším problémem této oblasti jsou komáři a jiná štiplavá havěť, jejichž množství je naprosto neuvěřitelné. Při letošní cestě na Jokangu jeden z členů dokonce v důsledku toho vážněji onemocněl. A ještě jeden problém - na takovouto rybářskou výpravu je třeba mít slušnou fyzickou kondici, a to zvlášť chystáte-li se na řeky, které tečou tundrou. Rybář musí počítat s 10 - 12 km denně v terénu, skládajím se z močálů a obrovských kamenů.

Rybářské vybavení vám stačí asi jako na výpravu do Norska. Dvouruční prut na těžší rybolov, šňůry 10 - 12, jak plovoucí, tak potápivé (třída 1 a 3). Návazce 0.35 až 0.50, dostatek backingu 150 - 200 m. Na přítocích můžete v pohodě rybařit s jednoručním prutem, šňůra 8. Ten se také hodí při lovení se suchou mouchou. Z much nezapomeňte tmavé, typ MunroKiller a SunrayShadow, oranžové GP a Allys Shrimp a pár světlých, SilverGrey, Green Highlander. Posledně jmenovaná šla výborně v Jokanze. Thunder and Lightening je skvělou allround mouchou na Varzuge a Umbe. Velikosti mušek jsou vhodné od 1.0 dolů do 8.

Rybolov se provádí způsobem chyť a pusť, čili žádné trojháky, ale jedno a dvouháčky. Někteří rybáři, hlavně Američané, loví na suché mouchy Bombers a Wulffs a mají úspěchy. Letos ulovil kolega Benny na Jokange na suchého Bombera lososa kolem 14 kg. Je to napínavé, ale já na tento způsob lovu nemám nervy.

Oblečení je velice důležité. Letos jsme měli na Jokange 30°C ve vzduchu a 12°C ve vodě. Brodící kalhoty jsou nezbytné, a to goretexového typu, žádné neoprénové. Při lovu na zdejších řekách se hodně nachodíte a v neoprénech to prostě nejde. Já jsem je měl na Umbe a vím, o čem mluvím. Pod kalhoty je dobré si vzít několik dlouhých podvlékaček, některé z umělých vláken, pokud je člověk snáší. Vhodnější je několik vrstev tenčího oblečení, než jedna tlustá. To samé platí o bundách a kalhotách. Nepromokavá bunda do deště je naprostou nutností a kromě toho i prostředek proti komárům. Spacák by měl snést drobné mrazíky, zvláště pokud jede člověk na výpravu koncem léta.

Možná vás napadne otázka, zda se taková cesta vůbec vyplatí. U mne je odpověď jasná - já už šetřím na další.