Užitečné informace o výskytu sivena ve Skandinávii jeho lovu na umělou mušku.
Ulovit sivena na mouchu je snem snad každého muškaře ve Skandinávii. Ne, že by jich bylo málo, naopak, sivenů v horských jezerech je hodně. V několika velkých jezerech loví Laponci siveny na prodej a v některých je dokonce přemnožen. Hodě sivenů se uloví v zimě na dírkách, ale letní lovení na mouchu je obtížné.
Ve Skandinávii žije několik druhů sivena, kolik, o tom debatují i biologové. Dva druhy jsou dovezené. Siven kanadský, lake trout, salmo namaycush, byl vysazen do horských jezer, kde se uspesně rozmnožuje. Žije ale v hloubkách, kam muškar nedosáhne, loví se hlavně trolingem. Další je siven americký, brook trout, salmo fontinalis, také vysazen a na několika lokalitách se i rozmnožuje. Vyhledáva hlavně malé, chladné potoky a loví se na umělé mouchy. Dosahuje váhy kolem 1-2kg, ale většina je kolem 0.2-0.4kg. Domáci druh je siven arkticky (alpský), salmo alpinus, švédsky röding, norsky röya, volně přeloženo červenáč nebo rudoch (komunistům se říká rödingar). Někteří biologové jako Curry-Lindhal dělí sivena na vice druhu, siven velký, salmo alpinus salvelinus, siven horský, salmo alpinus alpinus, a siven tica, latinské jméno chybí. Jiní, jako Hamar tvrdí, že se jedná jen o jeden druh, který se přizpůsobil různým životním podmínkám. Další tvrdí, že existuje jeden hlavní druh, salmo alpinus a že siven horský a tica, jsou poddruhy. Siven tica žije v nejhlubších částech jezer, živí se larvami, které žijí při dně a proto je pro muškaře nezajímavý. Normální siven žije ve volné vodě, živí se hlavně polární krevetou, mysis relicta a menšíma rybkama. Muškař ale musí najít jezero, které má dostatek mělčin a to vylučuje hodně horských jezer.
Nejjižněji žijí siveni v Norsku na náhorní plošině mezi Oslem a Bergen, které se říká Hardangervidda. Zde se loví i na mušku. V jižním Švédsku žije siven jen v několika hlubokých jezerech - Vätter, Ören, Väner, Sommen, Ivosjö. Tam je populární troling a dává ryby až do 8-9kg. Na mušku se tam siven neloví.
Další známé vody se sivenem jsou kolem jezera Rogen a to hlavně na norské straně, které se říká Femunden. Říčka, co tece z Rogen do norského jezera Femund je známá, stejně jako jezera na norské straně.
Švédský kraj Jämtland má také výborná jezera se sivenem. Některá jsou daleko od cest, populární je soustava jezer na severovýchod od Gäddede u jezera Stor-Jougdan. Jiná jsou lehce dostupna hlavně podél cesty Östersund-Gäddede. Tato místa se objevují každý rok v rybářských časopisech. Turistická kancelář v Östersundu poskytuje informace. Na norské straně se jedná o kraj Lierne. Podél silnice Östersund-Gäddede-Nordli-Grong je hodně informačních tabulí o možnostech k rybolovu.
Další známé místo je Ransarnån na sever od Gäddede, u dnes zavřeného dolu Stekenjokk. Ransarån je ”fly only”, většina ryb jsou pstruzi, ale poslední kilometr nebo dva od jezera Ransarn má slušný výskyt sivena do váhy 1.5kg. Dnes se nepozná, že tam byl důl, ale je tam informační tabule a odtud vede stezka asi 10km k řece. Srpen by měl být nejvhodnější čas.
Hodně se takě píše o horním toku říčky Juktån a území mezi Juktån a vesnicí Ammarnäs. Zde se dokonce několik menších jezer jmenuje Rödingsjo, ale přes několik návštěv se mi tam nepodařilo sivena ulovit. Nechci dělat špatnou reklamu, možná, že to závisí na rybáři, ale já bych toto území doporučil těm, kteří chtějí lovit ne mušku lipana a nebo pstruha.
Na západ od pomyslné čáry Ammarnäs a Adolfström je více vod s nadějí ulovit slušné siveny. Dvě jezera stojí za zmínku. Luspas, u horního toku Vindelalven má siveny do váhy 2kg. Bohužel leží v nadmořské výšce 1000 m a je bez ledu jen 1.5-2 měsíce v roce. Delší sezónu má jezerní soustava Gavas-Giertos-Bassjaure, ale zde je letní laponský tábor, tak rybářský tlak je větší. Dobré místa jsou také podél cesty Arjeplog-norská hranice. Na jih jezírka podél říčky Runejokk a Smulejokk (tekouci voda je jen pro muškaře), na sever jsou to vody mezi silnicí a horním tokem řeky Pitealv. Vody mezi jezerem Gardaure a Bartaure mají omezený počet povolenek, ale patří k těm nejlepším. Na horním toku řeky Pitealv je rybářský kemp Miekak, který je znamý velkými siveny až do váhy 3kg. Tekoucí voda je jen pro muškaře, na jezerach se smí také vláčet. Kromě sivena se dá ulovit i pstruh, lipan se zde nevyskytuje. Doprava je letadlo ze samoty Tjärnberget. Na severovýchod od kempu teče říčka Sarta, která nepatří ke kempu, je jen pro muškaře a ma slušné siveny a pstruhy.
Na sever od městečka Kvikjokk na hranici národního parku Padjelanta je jezerní soustava Råvejaur. Mezi prvním a druhým jezerem je menší říčka několik stovek metrů dlouhá. Zde jsem měl několik krásných dnů a slušných ulovků jak sivena tak pstruha a křížence pstruh-siven. Nevýhoda je závislost na počasí a dlouhé šlapání asi 30-35 km, pokud člověk nevezme letadlo z Kvikjokku.
Další možnost k lovu je na sever od vesničky Ritsem, silnice Porjus-Vietas-Ritsem. Zde je nutno myslet na cestu zpátky, benzínové stanice jsou jen v Porjusu a Gällivare, tam a zpět se jedná o 280-350 km. Z vlastní zkušenosti bych vsázel na vody na sever od jezera Sitasjaure.
Na horním toku Kaitum řeky je rybářský kemp Tjounajokk. Zde se jedná hlavně o lipana a pstruha, pokud chce rybář ulovit sivena musí se zaměřit na spojku mezi horním a dolním jezerem Kaitum (Kaska Kaitum – Vuolep Kaitum). Peřej se jmenuje Tjirtam.
Další známá místa jsou na západ od města Kiruna. Řeka Rautas a Valijokk jsou přereklamované, zde je rybářský tlak velký a řeky trpí i pytlačením. Situace je lepší na sever od lyžařského střediska Riksgransen, u státní hranice na silnici Kiruna-Narvik.
Populární je pak území kolem jezera Rastojaure. Vlastní jezero je asi přereklamované a loví se tam hlavně lipan. Ale menší jezera kolem jsou dobrá, ta velká jsou bohužel hluboká. Pokud sem někdo z rybářů zavítá, tak rada je jezírko pod horou Tsaktso a vody kolem jezer Kiepanjaure a Kårvijaure. Na sever od řeky Kumaeno, v oblasti, které se říká Duoibal, se siven nevyskytuje.
Norská strana, na východ od jezera Altevan je také výborná, možná že lepí než švédská. Střední Norsko je hornaté, sivenu je dost, ale většina jezer není vhodná pro muškaření. Zde je hlavní rybářský způsob lovu položená na těžko se žížalou jako nástrahou.
Nejlepším místem na lov sivenu je severní Norsko. To je náhorní plošina, většina jezer je mělkých a tak se dá dobře lovit s muškařským prutem. Jedná se o velký prostor, tak popis je jen tak zhruba. Na západ od městečka Kautokeino je náhorní plošina, které se říká Kvanaengvidda. Nevýhoda je otevřenost k oceánu a závislost na počasí. Další výborné vody jsou na sever od lososí řeky Repparfjord, na poloostrově Posanger. Nevýhody jsou ty samé jako u Kvanaeng, otevřenost k moři a s tím i počasí. Další skvělá místa jsou vody na sever od jezera Jiesjavre. Jezero má také siveny, ale lepší vody jsou kolem horního toku řeky Stabburselva.
Na východ od městečka Karasjokk existuje siven všude. Z vlastní zkušenosti vím, že vody mezi Borselvou a vesničkou Sirma jsou jedinečné, stejně jako podél silnice k městečku Gamvik. Pro rybáře, kteří chtějí lovit v divočině doporučuji neobydlený poloostrov Svaerholt.
Siven arktický se také vyskytuje v moři (švédsky havsröding, norsky blink). Je to obdoba mořského pstruha. Táhne do všech severonorských řek, od řeky Reisa na sever. Nejlepší doba na lov je srpen. Váha do 2-3kg, většina ryb je ale kolem 1kg. Norové ho považují za nejchutnějši sladkovodni rybu.
Rybářské nářadí na lov sivena je podobně jako u lovu pstruha. Protože se loví převážně v jezerech je třeba počítat s delšími hody a s větrem. Ja používám hlavně muškařskou šňůru #5, někdy jsem měl pocit, že by trochu těžší nářadí bylo lepší. Ve většině případů se ale loví na malé mouchy a tak si myslím, žě pětka je asi ideální. Nástavec raději delší, rybolov připominá lovení na stojatých vodách. Čeští rybáři jsou mistři v chytání s dlouhými návazci až 5-6 m, ty by zde byly asi ideální. Na tekoucí vodě stačí návazec o délce 3 m. S mouchama je to těžší, siven je často vybíravá ryba a záleží to na době, kdy rybář loví. Nejlepší je, když se líhnou malé kousavé mušky, anglicky midges, švédsky a norsky knott. To se dá ulovit siven na suchou mouchu. Ale aby člověk napodobil knotta musí mít mušky ve velikosti 20 a radeji menší 24-26. Naštěstí se v takové situaci siven občas splete a zabere i na normální velikost 14. Vzory které fungují je Black Gnat a Coch-y–Bondhu. Když se rodí pošvatky a chrostíci tak je Europea12 nebo Streaking Cadiss jistá moucha. V takové situaci zabere siven téměř na vše. Často se používají rozenci na malých háčcích 18-20. Anglický vzor pakomára Buzzer a Footbaler je populární. Nejpopulárnější morká moucha je Parmachene Belle velikost 10-14. Jeji barvy připomínají ploutve od sivena. Gold Ribbed Hares Ear a Black Martinez v menších velikostech jsou dobré nymfy. Streamery jsou velmi populární a efektivní. Zde je jednoznačně nejoblíbenějším vzorem Mickey Finn. Kolega Lennart, který ulovil o hodně více sivenů než já, považuje málo známou lososí mouchu Chief Needebah uvázanou na streamerovem háčku 10-12 za číslo 1. Při mém posledním výletu do Viddy jsem lovil siveny na Wooly Worm s červeným trřpečkem na konci a s úspěchem.
Nejlepší na lovu sivenu je to, že je jich poměrne dost. Čili rybář nemusí mít špatné svědomí, když si nechá nějakou rybu k jídlu. Má dost tučné, červené maso. Nejlépe chutná upečený nebo grilovaný. K tomu lahev dobrého vína nebo pivka a takové večeři v divočině se těžko nějaká restaurace vyrovná.
A nakonec dvě mušky s popisem materiálu:
Chief Needebah
Niť : černá
Tag : stříbrná lametka
Tělíčko : Floss barvy scarlet (křiklavě červená)
Rib : stříbrná lametka
Vnitřní křídlo : dva žluté kohoutí srpky
Vnější křídlo : dva hot oranžové kouhoutí srpky
Líčka: Jungle Cock
Nožičky: Scarlet nebo hot oranžový a žlutý kohoutí srpek, uvázaný jako límec (collar style),
Parmachene Belle
Niť : černá
Ocásek : červené a bílé peří
Tělíčko : žlutý floss
Kroužkování : zlatá lametka
Nožičky: Červená a bílá slepice nebo kohout, dobře promichaný, vázaný jako u mokrých much
Křídlo : se skládá ze tří sekcí spojenych dohromady, tzv. married wing. Spodní sekce bílá, střední červená a horní zase bíla.
